Příloha č. 2: Zrakové vady

Zrak: z fyzikálního hlediska se jedná o přeměnu elektromagnetického záření na nervový impuls (dochází k němu v oční kouli, je veden do kůry mozkové, kde vzniká vjem obrazu).

oko – zrakový nerv – zrakové centrum v kůře mozkové

Složky vidění

1. rozlišování světla, jeho kvality a kvantity,
2. rozlišování tvarů objektů a jeho fixace,
3. rozlišování tvarů a jejich fixace v prostoru.

AFAKIE

• absence čočky; obvykle po lékařském zákroku,
• ztráta schopnosti akomodace, silná refrakční vada, světloplachost,
• brýle (asi +11 D), kontaktní čočky, nitrooční umělá čočka, úprava světelných podmínek (proti oslnění).

ALBINISMUS

• dědičná porucha, nedostatek pigmentu (světlá pleť, světlé vlasy), narůžovělý odstín světlé modré duhovky,
• duhovka propouští světlo,
• snížená zraková ostrost, normální zorné pole, astigmatismus, nystagmus,
• nelze léčit; sluneční brýle.

AMAURÓZA

• slepota; zpravidla trvalá, úplná, nevyléčitelná ztráta zraku bez světlocitu (světlocit = vnímání světla a stínu)

ANIRIDIE

• absence nebo anomálie duhovky; dědičná vada, vrozená,
• extrémní světloplachost, špatná schopnost adaptace na světelné podmínky,
• kontaktní čočky, sluneční brýle.

BINOKULÁRNÍ VIDĚNÍ

Binokulární vidění (vidění oběma očima) znamená, že se obrazy vnímané simultánně oběma očima spojí v jeden a navíc nám umožňuje vnímat hloubku prostoru, poruchy binokulárního vidění mají tedy za následek v motorické části šilhavost a v senzorické změny ve zrakovém vnímání.

Zpravidla dochází:

• ke snížení zrakové ostrosti,
• k excentrické fixaci,
• k poruchám ve vnímání prostoru,
• pokud je jedno oko slabší (utlumené, tupozraké) nebo úplně chybí (třeba následkem úrazu), musíme pochopitelně počítat i s omezením zorného pole, přičemž zorné pole jednoho oka je větší než přesná polovina binokulárního zorného pole.

​Léčba:

• medicínsky: chirurgická úprava šilhání (strabismus), korekce by měla být provedena v předškolním věku dítěte, kdy jsou šance na úplné vyléčení zraku nejvyšší,
• funkcionálně: korekce refrakčních vad, pleoptika (přinutit utlumené oko k činnosti např. zakrytím lepšího oka), ortoptika (cvičení binokulárních funkcí).

DEGENERACE SÍTNICE

• degenerativní onemocnění nezánětlivého původu, poškození nervových elementů sítnice, dědičné, oboustranný výskyt,
• periferní a centrální (onemocnění mohou splývat),
  • pigmentová degenerace sítnice
    • tapetoretinální degenerace (TRD), postihuje zejména tyčinky na periferii očního pozadí; může být součástí tzv. usherova syndromu,
    • šeroslepost, zužování zorného pole (až tzv. trubicové vidění = 5˚), světloplachost, problémy při přechodu ze světla do tmy a naopak, i komplikovaná katarakta,
    • optické pomůcky, úprava osvětlení; medicínsky nelze odstranit.
  • degenerace žluté skvrny
    • Bestova makulární degenerace,
    • Stargardtova makulární degenerace (juvenilní),
    • senilní (stařecká) makulární degenerace (ARMD, Age Related Macular Degeneration) 2 podoby – vlhká = výlevy do krve v makule, suchá = postupná atrofie kapilár,
    • ztráta centrálního vidění (= skotom), světloplachost, potíže s oslněním, může se zdát, že se postižený dívá zdánlivě jinam,
    • nevede k úplné slepotě, mimo makulu zůstává vidění zachováno,
    • tzv. mimomakulární (excentrické) vidění (lze cvičit),
    • laserová chirurgie (vlhká ARMD), suchá ARMD nelze léčit chirurgicky; cvičení, optické pomůcky.

GLAUKOM (tzv. zelený zákal)

jedno z nejzávažnějších onemocnění, trpí jím 1–2 % lidí nad 40 let, 10 % končí trvalou slepotou,

• glaukom otevřeného úhlu
  • nadprodukce komorového moku v oku,
  • zprvu probíhá nenápadně (nebezpečnější), končí úbytky v zrakovém poli (nevratné).
• glaukom zavřeného úhlu
  • zablokování odtokových cest,
  • prudké zvětšení nitroočního tlaku, bolest + záchvaty (zvětšený tlak v oku působí poškození cév, omezuje výživu oka; každé oko může mít jinou toleranci na tlak),
  • úbytky zorného pole (centrální vidění postiženo zpravidla až ve finálním stádiu), světloplachost, kruhy (aureoly) okolo světelných zdrojů, vidění jako v mlze, někdy bolest hlavy a snížená zraková ostrost,
  • odstranění chirurgicky, léky X úprava osvětlení, optické pomůcky pro zlepšení zrakové ostrosti, Fresnelovy lupy, kukátka.

KATARAKTA – šedý zákal (jedná se o zakalení čočky)

• vrozená
• poúrazová
• spojená se stářím (=senilní)

Důsledky a léčba

• snížená zraková ostrost, problémy s oslněním (světelné lomy, odrazy), vidění jako přes „špinavé oko“,
• chirurgické odstranění, brýle, kontaktní čočky (dochází k afakii), implantace IOL (intraocular lense), brýle.

KERATOKONUS

• vyklenutí, zašpičatění rohovky, ztenčení může vést k prasknutí,
• myopie, astigmatismus, kruhy kolem světelných zdrojů,
• tvrdé kontaktní čočky, transplantace rohovky, úprava osvětlení.

KOLOBOM

• vrozená vada živnatky (uvea), chybí část duhovky nebo sítnice ,
• nepravidelný tvar duhovky (klíčová dírka, kapka); světloplachost, nystagmus,
• kontaktní čočky (s dokreslenou chybějící částí), úprava osvětlení.

MIKROFTALMIE

• nevyvinuté (malé) oko,
• obvykle krátkozrakost (větší zakřivení rohovky, více lomí paprsky),
• ani specifické symptomy, ani léčba (často sekundární postižení).

NYSTAGMUS

• bezděčné rytmické pohyby obou očí zároveň v několika směrech, porucha binokulárního vidění (motorická – šilhavost; senzorická – změny v zrakovém vnímání),
• vrozený i získaný, průvodní jev jiných onemocnění (možný i při únavě, pohledu z jedoucího vlaku),
• patologický nystagmus (250 kmitů/min, amplituda 5° - 15° i více); čím větší amplituda, tím menší frekvence (i naopak),
• zhoršená zraková ostrost a fixace,
• neexistuje léčba (pomoc – natáčení hlavy, trénink fixace); u šilhání chirurgická úprava, pleoptika (zakrytí lepšího oka vede k činnosti i utlumené oko), ortoptika (cvičení binokulárních funkcí).

ODCHLÍPENÍ SÍTNICE

• odchlípení od podpůrných vrstev (odchlípená část odumírá pro nedostatek živin), výpadky zorného pole v dané oblasti s trhlinou / bez trhliny,
• úraz, výlev tekutiny pod sítnici, vysoká myopie, afakie, degenerativní změny sítnice při diabetu,
• světelné záblesky, sklivcový zákal (tzv. „padající saze“), snížená zraková ostrost, výpadky zorného pole,
• léčba („opásání oční koule“), laserová fotokoagulace, kryoterapie (přimražení); optické pomůcky, opatrnost; předcházení úrazu.

PORUCHY BARVOCITU

• zpravidla dědičná, neprogresivní vada (může se projevit ve stáří, u neuropatií, po podávání některých léků, zejména kardiak),
• porušení čípků a jejich funkce (snížena i zraková ostrost),
• trichromazie (správné vidění, pigmenty reagující na modrou, zelenou, červenou),
  • úplná barvoslepost – neschopnost vidění barev v celém spektru,
  • protanomálie – hůř je vnímána červená barva,
  • deuteranomálie – hůř je vnímána zelená barva,
  • dichromazie – zcela chybí jedna skupina pigmentu,
    • protanopie (nevidí červenou),
    • deuteranopie (nevidí zelenou),
    • tritanopie (nevidí modrou),
  • monochromazie – přítomen pouze jeden čípkový pigment,
• 8,5 % populace (8 % muži, 0,5 % ženy), nejčastěji deuteranomálie,
• snížena zraková ostrost, světloplachost, nystagmus,
• žádná medicínská léčba, tmavé brýle.

REFRAKČNÍ VADY

• Myopie (krátkozrakost) = obraz vzdálených předmětů dopadá před sítnici, obraz blízkých předmětů je promítán přímo na sítnici,
  • nejpočetnější; do –5 D = myopie lehká (školní),
  • myopie lomivá (zachována délka oka, zvýšena lomivost optických prostředí),
  • myopie osová (prodloužena osa optického systému – častější),
  • myopia degenaritiva (–10D, dochází k roztažení sítnice a jejímu odchlípení od terče zrakového nervu),
  • léčba rozptylkami (brýle, kontaktní čočky), operace, úprava osvětlení.
• Hypermetropie (dalekozrakost) = oko ji samo koriguje akomodací (zvýšení optické mohutnosti oka).
  • presbyopie (vetchozrakost = stařecká dalekozrakost, od 40 let, každých 10 let asi 1 D)
• Astigmatismus - vzniká nepravidelným zakřivením rohovky (paprsky se lámou nerovnoměrně),
  • může vyvolat rozostřený obraz.
  • korekce cylindrickými skly v brýlích.

RETINOPATIE

- patologické změny sítnice a jejích cév

• diabetická retinopatie
  • změny v očních cévách (výlevy krve na sítnici), tvorba nových cév; případné odchlípnutí sítnice.
  • 2% diabetiků oslepnou.
  • proměnlivé vidění (jednou lépe, jindy hůř), postupné zhoršování zraku, výpadky zorného pole (v pokročilém stádiu i zasažení centrální krajiny — snížená zraková ostrost), až tzv. diabetická makulopatie, i světloplachost.
  • kontrolovaná dieta, inzulín, laserová terapie (fotokoagulace) = nelepší, jen udržuje ve stabilizovaném stavu, zpomaluje zhoršování, někdy až vitrektomie (vynětí sklivce).
• retinopatie nedonošenců
  • nejčastější příčina slepoty u dětí, nebezpečí u všech nedonošených dětí (před 32. týdnem, porodní hmotnost nižší než 1500 g),
  • nepřiměřená koncentrace kyslíku v prostředí, v nezralé sítnici dochází k tvorbě a rozrůstání nových cév v celých trsech a jejich mohutnění zapříčiňuje odchlípení sítnice (může vést k úbytkům zorného pole i úplné slepotě),
  • citlivost na oslnění, zúžení zorného pole, snížená zraková ostrost až slepota,
  • úprava osvětlení, optické pomůcky; operovat nelze.

SLABOZRAKOST

- výrazné snížení zrakových schopností (snížena rychlost a přesnost vnímání); rozostření či zúžení zrakového pole; zrak stále vůdčím smyslem; možná náprava.

TUPOZRAKOST

- porucha i v mozku, obraz není vnímán ostře, často jen u jednoho oka.

ZÁNĚTY SÍTNICE

• zanesení infekce krví, infekce virem, parazity,
• průvodní jev jiných onemocnění (zarděnky u matky v prvních 3 měsících těhotenství, syfilis, TBC, toxoplasma, AIDS, jiná virová onemocnění),
• zkalení sítnice (žlutobělavá zánětlivá ložiska na sítnici), nekróza sítnice, trhliny a odchlípení:
  • toxokaróza – člověk mezihostitelem psí tasemnice,
  • onchocercosis – parazit vlasovec kožní (bodnutím mouchy, hlavně v africe),
• lokální antibiotika.

ZMĚNY TERČE ZRAKOVÉHO NERVU

• hypoplasia, atrophia nervi optici; degenerace terče zrakového nervu,
• výpadky zorného pole až slepota,
• dědičnost, cukrovka, jedy (metylalkohol), poranění, nitrolební nádory; 30 % neobjasněno,
• chirurgicky nelze odstranit, mimomakulární vidění, úprava osvětlení.

HODNOCENÍ VIZU

• vizus = zraková ostrost; schopnost oka akomodovat dva co nejblíže ležící body jako dva oddělené objekty (vlivy fyzikální, fyziologické, psychologické),
• při zvyšování intenzity osvětlení do 100 luxů kvalita zrakové ostrosti stoupá, do cca 1000 luxů zůstává konstantní, při vyšším klesá kvůli oslnění,
• vizus do dálky se vyšetřuje pomocí optotypů (tabule Snellova typu, Pflügerovy háky, tabule sestavené z Landoltových prstenců); vyšetřovací vzdálenost asi 5–6 metrů, snižuje se až na 0,5 metru; nejprve levé oko, pak pravé, nakonec i obě zároveň;
• vizus se udává ve zlomku – hodnota v čitateli = vzdálenost, ze které pacient četl, hodnota ve jmenovateli = číslo na straně toho kterého řádku na tabuli (= vzdálenost v metrech, ze které daný řádek přečte zdravé oko),
  • 6/18–6/60 = lehká slabozrakost,
  • 6/60–3/60 = těžká slabozrakost (v usa tzv. „legal blindness“),
  • menší než 3/60 = praktická slepota,
    • vnímání pohybu ruky před okem,
    • světlocit: světlocit se zachovanou správnou projekcí zdroje světla a bez projekce,
    • bez světlocitu = amaurotické oko,
• vizus do blízka se testuje z cca 30 cm pomocí Jaegerových tabulek nebo podobných testů, velikost písma J (Jaeger) = 6 odpovídá velikosti běžného tisku;

Vizus do dálky není směrodatný pro schopnost zrakové práce do blízka a naopak.

Zdroj: www.sons.cz

Zdroj: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů, vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.