Příloha č. 2: Zrakové vady

Zrak: z fyzikálního hlediska se jedná o přeměnu elektromagnetického záření na nervový impuls (dochází k němu v oční kouli, je veden do kůry mozkové, kde vzniká vjem obrazu).

oko – zrakový nerv – zrakové centrum v kůře mozkové

Složky vidění

  1. rozlišování světla, jeho kvality a kvantity,
  2. rozlišování tvarů objektů a jeho fixace,
  3. rozlišování tvarů a jejich fixace v prostoru.

AFAKIE

  • absence čočky; obvykle po lékařském zákroku,
  • ztráta schopnosti akomodace, silná refrakční vada, světloplachost,
  • brýle (asi +11 D), kontaktní čočky, nitrooční umělá čočka, úprava světelných podmínek (proti oslnění).

ALBINISMUS

  • dědičná porucha, nedostatek pigmentu (světlá pleť, světlé vlasy), narůžovělý odstín světlé modré duhovky,
  • duhovka propouští světlo,
  • snížená zraková ostrost, normální zorné pole, astigmatismus, nystagmus,
  • nelze léčit; sluneční brýle.

AMAURÓZA

  • slepota; zpravidla trvalá, úplná, nevyléčitelná ztráta zraku bez světlocitu (světlocit = vnímání světla a stínu)

ANIRIDIE

  • absence nebo anomálie duhovky; dědičná vada, vrozená,
  • extrémní světloplachost, špatná schopnost adaptace na světelné podmínky,
  • kontaktní čočky, sluneční brýle.

BINOKULÁRNÍ VIDĚNÍ

Binokulární vidění (vidění oběma očima) znamená, že se obrazy vnímané simultánně oběma očima spojí v jeden a navíc nám umožňuje vnímat hloubku prostoru, poruchy binokulárního vidění mají tedy za následek v motorické části šilhavost a v senzorické změny ve zrakovém vnímání.

Zpravidla dochází:

    • ke snížení zrakové ostrosti,
    • k excentrické fixaci,
    • k poruchám ve vnímání prostoru,
    • pokud je jedno oko slabší (utlumené, tupozraké) nebo úplně chybí (třeba následkem úrazu), musíme pochopitelně počítat i s omezením zorného pole, přičemž zorné pole jednoho oka je větší než přesná polovina binokulárního zorného pole.

    ​Léčba:

    • medicínsky: chirurgická úprava šilhání (strabismus), korekce by měla být provedena v předškolním věku dítěte, kdy jsou šance na úplné vyléčení zraku nejvyšší,
    • funkcionálně: korekce refrakčních vad, pleoptika (přinutit utlumené oko k činnosti např. zakrytím lepšího oka), ortoptika (cvičení binokulárních funkcí).

    DEGENERACE SÍTNICE

    • degenerativní onemocnění nezánětlivého původu, poškození nervových elementů sítnice, dědičné, oboustranný výskyt,
    • periferní a centrální (onemocnění mohou splývat),
      • pigmentová degenerace sítnice
        • tapetoretinální degenerace (TRD), postihuje zejména tyčinky na periferii očního pozadí; může být součástí tzv. usherova syndromu,
        • šeroslepost, zužování zorného pole (až tzv. trubicové vidění = 5˚), světloplachost, problémy při přechodu ze světla do tmy a naopak, i komplikovaná katarakta,
        • optické pomůcky, úprava osvětlení; medicínsky nelze odstranit.
      • degenerace žluté skvrny
        • Bestova makulární degenerace,
        • Stargardtova makulární degenerace (juvenilní),
        • senilní (stařecká) makulární degenerace (ARMD, Age Related Macular Degeneration) 2 podoby – vlhká = výlevy do krve v makule, suchá = postupná atrofie kapilár,
        • ztráta centrálního vidění (= skotom), světloplachost, potíže s oslněním, může se zdát, že se postižený dívá zdánlivě jinam,
        • nevede k úplné slepotě, mimo makulu zůstává vidění zachováno,
        • tzv. mimomakulární (excentrické) vidění (lze cvičit),
        • laserová chirurgie (vlhká ARMD), suchá ARMD nelze léčit chirurgicky; cvičení, optické pomůcky.

    GLAUKOM (tzv. zelený zákal)

    jedno z nejzávažnějších onemocnění, trpí jím 1–2 % lidí nad 40 let, 10 % končí trvalou slepotou,

    • glaukom otevřeného úhlu
      • nadprodukce komorového moku v oku,
      • zprvu probíhá nenápadně (nebezpečnější), končí úbytky v zrakovém poli (nevratné).
    • glaukom zavřeného úhlu
      • zablokování odtokových cest,
      • prudké zvětšení nitroočního tlaku, bolest + záchvaty (zvětšený tlak v oku působí poškození cév, omezuje výživu oka; každé oko může mít jinou toleranci na tlak),
      • úbytky zorného pole (centrální vidění postiženo zpravidla až ve finálním stádiu), světloplachost, kruhy (aureoly) okolo světelných zdrojů, vidění jako v mlze, někdy bolest hlavy a snížená zraková ostrost,
      • odstranění chirurgicky, léky X úprava osvětlení, optické pomůcky pro zlepšení zrakové ostrosti, Fresnelovy lupy, kukátka.

    KATARAKTA – šedý zákal (jedná se o zakalení čočky)

    • vrozená
    • poúrazová
    • spojená se stářím (=senilní)

    Důsledky a léčba

    • snížená zraková ostrost, problémy s oslněním (světelné lomy, odrazy), vidění jako přes „špinavé oko“,
    • chirurgické odstranění, brýle, kontaktní čočky (dochází k afakii), implantace IOL (intraocular lense), brýle.

    KERATOKONUS

    • vyklenutí, zašpičatění rohovky, ztenčení může vést k prasknutí,
    • myopie, astigmatismus, kruhy kolem světelných zdrojů,
    • tvrdé kontaktní čočky, transplantace rohovky, úprava osvětlení.

    KOLOBOM

    • vrozená vada živnatky (uvea), chybí část duhovky nebo sítnice ,
    • nepravidelný tvar duhovky (klíčová dírka, kapka); světloplachost, nystagmus,
    • kontaktní čočky (s dokreslenou chybějící částí), úprava osvětlení.

    MIKROFTALMIE

    • nevyvinuté (malé) oko,
    • obvykle krátkozrakost (větší zakřivení rohovky, více lomí paprsky),
    • ani specifické symptomy, ani léčba (často sekundární postižení).

    NYSTAGMUS

    • bezděčné rytmické pohyby obou očí zároveň v několika směrech, porucha binokulárního vidění (motorická – šilhavost; senzorická – změny v zrakovém vnímání),
    • vrozený i získaný, průvodní jev jiných onemocnění (možný i při únavě, pohledu z jedoucího vlaku),
    • patologický nystagmus (250 kmitů/min, amplituda 5° - 15° i více); čím větší amplituda, tím menší frekvence (i naopak),
    • zhoršená zraková ostrost a fixace,
    • neexistuje léčba (pomoc – natáčení hlavy, trénink fixace); u šilhání chirurgická úprava, pleoptika (zakrytí lepšího oka vede k činnosti i utlumené oko), ortoptika (cvičení binokulárních funkcí).

    ODCHLÍPENÍ SÍTNICE

    • odchlípení od podpůrných vrstev (odchlípená část odumírá pro nedostatek živin), výpadky zorného pole v dané oblasti s trhlinou / bez trhliny,
    • úraz, výlev tekutiny pod sítnici, vysoká myopie, afakie, degenerativní změny sítnice při diabetu,
    • světelné záblesky, sklivcový zákal (tzv. „padající saze“), snížená zraková ostrost, výpadky zorného pole,
    • léčba („opásání oční koule“), laserová fotokoagulace, kryoterapie (přimražení); optické pomůcky, opatrnost; předcházení úrazu.

    PORUCHY BARVOCITU

    • zpravidla dědičná, neprogresivní vada (může se projevit ve stáří, u neuropatií, po podávání některých léků, zejména kardiak),
    • porušení čípků a jejich funkce (snížena i zraková ostrost),
    • trichromazie (správné vidění, pigmenty reagující na modrou, zelenou, červenou),
      • úplná barvoslepost – neschopnost vidění barev v celém spektru,
      • protanomálie – hůř je vnímána červená barva,
      • deuteranomálie – hůř je vnímána zelená barva,
      • dichromazie – zcela chybí jedna skupina pigmentu,
        • protanopie (nevidí červenou),
        • deuteranopie (nevidí zelenou),
        • tritanopie (nevidí modrou),
      • monochromazie – přítomen pouze jeden čípkový pigment,
    • 8,5 % populace (8 % muži, 0,5 % ženy), nejčastěji deuteranomálie,
    • snížena zraková ostrost, světloplachost, nystagmus,
    • žádná medicínská léčba, tmavé brýle.

    REFRAKČNÍ VADY

    • Myopie (krátkozrakost) = obraz vzdálených předmětů dopadá před sítnici, obraz blízkých předmětů je promítán přímo na sítnici,
      • nejpočetnější; do –5 D = myopie lehká (školní),
      • myopie lomivá (zachována délka oka, zvýšena lomivost optických prostředí),
      • myopie osová (prodloužena osa optického systému – častější),
      • myopia degenaritiva (–10D, dochází k roztažení sítnice a jejímu odchlípení od terče zrakového nervu),
      • léčba rozptylkami (brýle, kontaktní čočky), operace, úprava osvětlení.
    • Hypermetropie (dalekozrakost) = oko ji samo koriguje akomodací (zvýšení optické mohutnosti oka).
      • presbyopie (vetchozrakost = stařecká dalekozrakost, od 40 let, každých 10 let asi 1 D)
    • Astigmatismus - vzniká nepravidelným zakřivením rohovky (paprsky se lámou nerovnoměrně),
      • může vyvolat rozostřený obraz.
      • korekce cylindrickými skly v brýlích.

    RETINOPATIE

    - patologické změny sítnice a jejích cév

    • diabetická retinopatie
      • změny v očních cévách (výlevy krve na sítnici), tvorba nových cév; případné odchlípnutí sítnice.
      • 2% diabetiků oslepnou.
      • proměnlivé vidění (jednou lépe, jindy hůř), postupné zhoršování zraku, výpadky zorného pole (v pokročilém stádiu i zasažení centrální krajiny — snížená zraková ostrost), až tzv. diabetická makulopatie, i světloplachost.
      • kontrolovaná dieta, inzulín, laserová terapie (fotokoagulace) = nelepší, jen udržuje ve stabilizovaném stavu, zpomaluje zhoršování, někdy až vitrektomie (vynětí sklivce).
    • retinopatie nedonošenců
      • nejčastější příčina slepoty u dětí, nebezpečí u všech nedonošených dětí (před 32. týdnem, porodní hmotnost nižší než 1500 g),
      • nepřiměřená koncentrace kyslíku v prostředí, v nezralé sítnici dochází k tvorbě a rozrůstání nových cév v celých trsech a jejich mohutnění zapříčiňuje odchlípení sítnice (může vést k úbytkům zorného pole i úplné slepotě),
      • citlivost na oslnění, zúžení zorného pole, snížená zraková ostrost až slepota,
      • úprava osvětlení, optické pomůcky; operovat nelze.

    SLABOZRAKOST

    - výrazné snížení zrakových schopností (snížena rychlost a přesnost vnímání); rozostření či zúžení zrakového pole; zrak stále vůdčím smyslem; možná náprava.

    TUPOZRAKOST

    - porucha i v mozku, obraz není vnímán ostře, často jen u jednoho oka.

    ZÁNĚTY SÍTNICE

    • zanesení infekce krví, infekce virem, parazity,
    • průvodní jev jiných onemocnění (zarděnky u matky v prvních 3 měsících těhotenství, syfilis, TBC, toxoplasma, AIDS, jiná virová onemocnění),
    • zkalení sítnice (žlutobělavá zánětlivá ložiska na sítnici), nekróza sítnice, trhliny a odchlípení:
      • toxokaróza – člověk mezihostitelem psí tasemnice,
      • onchocercosis – parazit vlasovec kožní (bodnutím mouchy, hlavně v africe),
    • lokální antibiotika.

    ZMĚNY TERČE ZRAKOVÉHO NERVU

    • hypoplasia, atrophia nervi optici; degenerace terče zrakového nervu,
    • výpadky zorného pole až slepota,
    • dědičnost, cukrovka, jedy (metylalkohol), poranění, nitrolební nádory; 30 % neobjasněno,
    • chirurgicky nelze odstranit, mimomakulární vidění, úprava osvětlení.

    HODNOCENÍ VIZU

    • vizus = zraková ostrost; schopnost oka akomodovat dva co nejblíže ležící body jako dva oddělené objekty (vlivy fyzikální, fyziologické, psychologické),
    • při zvyšování intenzity osvětlení do 100 luxů kvalita zrakové ostrosti stoupá, do cca 1000 luxů zůstává konstantní, při vyšším klesá kvůli oslnění,
    • vizus do dálky se vyšetřuje pomocí optotypů (tabule Snellova typu, Pflügerovy háky, tabule sestavené z Landoltových prstenců); vyšetřovací vzdálenost asi 5–6 metrů, snižuje se až na 0,5 metru; nejprve levé oko, pak pravé, nakonec i obě zároveň;
    • vizus se udává ve zlomku – hodnota v čitateli = vzdálenost, ze které pacient četl, hodnota ve jmenovateli = číslo na straně toho kterého řádku na tabuli (= vzdálenost v metrech, ze které daný řádek přečte zdravé oko),
      • 6/18–6/60 = lehká slabozrakost,
      • 6/60–3/60 = těžká slabozrakost (v usa tzv. „legal blindness“),
      • menší než 3/60 = praktická slepota,
        • vnímání pohybu ruky před okem,
        • světlocit: světlocit se zachovanou správnou projekcí zdroje světla a bez projekce,
        • bez světlocitu = amaurotické oko,
    • vizus do blízka se testuje z cca 30 cm pomocí Jaegerových tabulek nebo podobných testů, velikost písma J (Jaeger) = 6 odpovídá velikosti běžného tisku;

    Vizus do dálky není směrodatný pro schopnost zrakové práce do blízka a naopak.

    Zdroj: www.sons.cz

    Zdroj: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů, vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.